Douro
Pokud se řekne Douro, máme na mysli údolí kolem stejnojmenné
řeky, rozprostírající se i v sousedství jejich hlavních přítoků, tedy Pinhão,
Corgo, Varosa, Tãvora a Torto. Ač poměrně blízko Atlantiku, oblast má ryze
kontinentální podnebí, zejména díky pohoří Serra do Marão (až 1415 m n.m.),
které poskytuje ochranu před přímořskými větry, a díky této ochraně je zde léto
velmi horké (i přes 40 °C) a zimy přitom mrazivé, oblast
je poměrně řídce osídlena, zejména i vzhledem ke špatné dostupnosti již více
zalidněného pobřeží. Řeka Douro má svůj pramen ve Španělsku, její délka je
téměř 900 km a vlévá se do Atlantiku ve městě Porto. Region bývá nazýván
„Alto Douro“ (Horní Douro).
Douro je bezesporu jednou z nejstarších a historicky
nejcennějších na světě, přičemž historie vína zde sahá do období před naším
letopočtem, další archeologické nálezy hovoří o dalším rozmachu ve 3. a 4.
století. Od 12. století lze pozorovat další rozvoj vinařství zejména díky
Cisterciánům, kteří měli nezanedbatelný vliv prostřednictvím svých významných
klášterů Salzedas, São João de Tarouca a São Pedro das Aguias. Vinice se v regionu
dále rozšiřují zejména v 17. století, z tohoto období také pochází
první zmínka o Portském víně (1675). Díky smlouvě mezi Anglií a Portugalskem z roku
1703 (The Methuen Treaty) a následnému rozvoji tzv. British Port lodges
(doslova domky Britského Porto) se brzy portské víno stalo základním produktem
oblasti. Pro udržení kvality a zamezení falzifikaci byla 10. září 1756 vydána
královská listina, která definovala region pro výrobu portského vína. Tímto
aktem se patrně oblast Douro stala první formálně vymezenou vinařskou oblastí na
světě. Původně se vymezení týkalo západní části, teprve později byla oblast rozšířena
i do sušších a teplejších míst na východě. Ačkoliv je oblast známá především
portskými víny, ve druhé polovině 20. století se produkce výrazněji obohacuje i
o tichá vína, zprvu kvality nevalné, jež byla zlepšena až po roce 1990.
Centrem portského vína (a vlastně i celé oblasti) je Porto,
město s téměř čtvrt milionem obyvatel, jehož historické centrum se pyšní
zápisem v seznamu světových památek UNESCO (1996). Centrem se stalo díky
své výhodné poloze na pobřeží Atlantského oceánu, když portské víno z výše
položených oblastí sem bylo (a je) dopravováno přímo po řece Douro.
Většina vinic v regionu je na poměrně prudkých svazích
směřujících k samotné řece Douro nebo k jejím přítokům. Proto nepřekvapí,
že vinice jsou situovány na terasy, buďto zděnými (socalcos) nebo vytvořenými
pomocí mechanizace (patamares). Část produkce je ale získávána na svazích
výsadbou kolmou ke svahu (Vinha ao alt), a to i na svazích prudších. Ale i tak
je umožněno použití mechanizace, která se přes terasy dostává jen velmi obtížně
nebo někde je její nasazení úplně nemožné.
Mezi pěstované odrůdy (údajně až 500 druhů) patří modrá vína jako Touriga Nacional (základní pro portská vína), Touriga Franca, Tinta Roriz (ekvivalent španělského Tempranilla), Tinta Barroca a Tinto Cão (pravděpodobně nejstarší odrůda, již ze 16. století), z bílých lze pak jmenovat Moscatel, Malvasia Fina, Rabigato, Gouveio, Viosinho a Arinto. Nejvyšší klasifikace vín je DOC. Mezi nejznámější vinařství patří Taylor, Fonseca, Cálem a Ferreira.
Zdroje: [wikipedia.org, thewinedoctor.com, theguardian.com, oportskem.cz]